Obývací pokoj – Obrat – Křeslo – STRANDMON – říjen
Kristýna Tarkotová: Předsíň – Nadšení – Botník – BISSA – září (Home)
Vcházím dovnitř. Byt tvých rodičů. Už je tady jenom jeden. Máma. Táta odešel. Jsem tady poprvé. Tvůj domov. Tvé vzpomínky. Pěkné místo. Sedíme společně. Nic netušíc. O pár let později. Role se vymění. Nabídka platí. Společné bydlení. Tři roky spolu. Tři roky sami. Střídavě u tebe. Na návštěve. U mě. U mých rodičů. Je to můj domov. Tady bydlím. A ty bydlíš. Bydlíš jinde. Není to dálka. Jen je to jiné. Přesto se těším. Budeme spolu. Jen ty a já. Budeme spolu. Budeme bydlet. Budeme žít. Vedle sebe. Bude to skvělé. Chci to teď hned. Najednou cítím jen vzrušení. Už nechci nic jiného. Kdy už to bude? Snad co nejdříve. Neříkáš nic. Možná se bojíš. Tys už to zažil. Ale já nikdy víc. Je to poprvé. Ale nemám strach. Jen už chci pryč. Do svého nového domova. Pa moji přátelé. Nezapomenu. Vždyť je to kousek. Navštěvovat se budeme. Trpíte víc. Já zatím necítím nic. Nevím. Do čeho jdu. Proč by to mělo být náročné? Jen dva lidi spolu. Posunou vztah. Poznají se líp. Prý je to tak. Nová dobrodružství. Nové vzpomínky. Nemůže se dočkat. Až spolu prožijeme. Bude to nádhera. Nad námi ámoři. Růžová obloha. Rozkvetlá louka. Srdce. Svíce. Láska. Vznášet se ve vzduchu. Každý den se milovat. Nebe je bez mráčků. Není čeho litovat. Odcházím. Ale ne na věky. Jen o pár ulic. O pár cest. Polí. Ale ne dál. Je to jen kousíček. Hned jak dojedem. Vám zavolám. Poslední pusa. Poslední obejmutí. Ne na vždycky. Jen pro tuto chvíli. Je to zvláštní. Přes to však. Pusťte mě. Já se vydávám. Do jiné země. Jsem tady zase. Před tím samým prahem. Vcházím dovnitř. Znovu. A zároveň poprvé.

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová

Kristýna Tarkotová: Kuchyně – Frustrace – Stolička – ODDVAR – prosinec (Home)
Vcházím dovnitř. Znovu. A zároveň poprvé. Je to tady jiné. Zmizel snad duch? Tohle to obydlí. Není jak dřív. Něco tu chybí. Bude to dřina. A všude špína. V policích nahoře. Stoletý prach. Za závěsem objevím. Prastarý stroj. Místo hlavy má. Umyvadlo. Nohy však nechybí. No to je síla. Nový byt se to zdál. Zachovalý. Krásný. Čistý. Ale pár vad přece jen má. Spousta temných skrýší. Na mě číhá. V nich pavučiny. Pavouk na mě kouká. V druhém zas další. Odkud pořád vylízají? Stále je vysávám. Nebo je zabíjíš. Oni však vylezou. Kde je ta skrýš? Bojím se sama. Tady být. Co když se objeví. Jak ho zabít? Nohy mi ztuhnou. Hrdlo se stáhne. Ruce roztřepou. Snad se to zvládne. Chomáčky prachu. Vylétají z míst. Kam oko nedohlédne. Odsunem sedačku. Potom zas botník. Hrála si na uklízečku. Cítím se na dně. Jak to jen přežiju. Všechno je špatně. Zásuvka jiskří. Hliníkové dráty. Kdo to (za)jistí. Odjíždím domů. Jsou Vánoce. Bez svých nejbližších. Špatné emoce. Všichni jsme rádi. Nic nám nechybí. A já po Novém roce. Se tady obětuji. Už je nám jasné. Že tento rok bude. Ve jménu zklamání. Na jaře otvírám. Plastové okno. Při pohledu na něj umírám. Je mi mdlo. Všude černo. Co to je? Myslela jsem, že špína. Ale plíseň to je! Co jsou to za okna? Chci hned pryč. Kdo to kdy umýval? Ve mně to vře. Mamka mi pomáhá. Ale stejně. Příští rok v tu dobu. Bude to stejné. A tak se smiřuji. Se všemi sváry. Na zemi v kuchyní. Díry a čáry. Od nožů. Upadlých na zemi. Drží mě nad vodou. Jen nová představa. Bydlení za horou. A sedlová střecha.

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová

Kristýna Tarkotová: Obývací pokoj – Obrat – Křeslo – STRANDMON – říjen (Home)
Drží mě nad vodou. Jen nová představa. Bydlení za horou. A sedlová střecha. Uplynulo. Pár měsíců. Já se tu procházím. Změn je tu plno. Nové zdi. Pryč je šedá. Taky tyrkys. Žlutá. Nahradila ji. Bílá. Stržené tapety. Industriální zdi. Fotka z IKEI dotvrdí. Že se tak teď bydlí. Nový nábytek. Nové prahy. Najednou. Je mi tady celkem. Dobře. Téměř nic starého. Změnili jsme vzpomínku. Uvědomuji si, že jsem tě zranila. Já se však svého domova. Vzdálila. Nějak to necítím. Ale snad to tu je. To naše obydlí. Strachem panuje. Vždycky jsem nervózní. Když někdo přijde. Najednou jsem. Hostitelem. Dřív to tak nebylo. Vypadalo to snadně. Musím se ujistit. Je to marné. Klepe se mi hlas. I ruka. Zatím to jde. Hodně ztuha. Maminka dívá se. Zda všechno funguje. Tak prosím posaď se. Je to tu krásné. Křeslo z květin. Barevné polštáře. Podlouhlý stůl. Kde všechno vejde se. Svíčky a podpuri. Krásná vůně. Konvice s čajem. Či voda chladná. Všechno je k mání. Jen řeč někdy vázne. Nemáme televizi. Je to tu prázdné. Ticho. Je slyšet jen zvuk z ulice. Když někdo zmlkne. Není to trapné. Tak my tu žijeme. Leccos se změnilo. Knihy v knihovně. V obýváku. Už nejsou v pokoji. Najednou ložnice. Tam, kde se spí. Bylo to mé útočiště. Ale už není. Moc velký pokoj. Jen pro dva lidi. Druhý je rozdělen. Ale zase tam něco chybí. Je to zvláštní. Mít velký byt. Už to není dětský pokoj. Tam, kde je celý svět. Najednou je rozdělen. Do vyšších sfér. Jsme dva dospělí. Už nejsme děti. Povinnosti. Stresy. Velká změna. Je to však příjemné. Krize zažehnána.

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová

Kristýna Tarkotová: Ložnice – Přizpůsobení – Stojan na oblečení – MULIG – leden (Home)
Je to však příjemné. Krize zažehnána. Už se tady cítím. Skoro jako doma. Pořád je to jiné. Ale mám to tady ráda. Vracím se k tobě. A ty zase ke mně. A jednou třeba tady. Plamen vášně. Zažehneme. Zplodíme děti. A ony budou mít domov. Pak vzpomenou. Tak jako já teď. Vracím se k sobě. Zase se poznávám. Jsem jiná. Učím se pochopit. Taky jsem líná. Něco se naučit. Je to tu jiné. Všechno nám patří. Je to naše. Není to rodičů. Můžeme, co chceme. Jak chceme. Spíme v ložnici. Není to pokoj. Dětský pokoj. Pokoj pro děti. Je to náš pokoj. Mnoho pokojů. Patří nám. Hlavně tobě. To ty tady platíš. Elektřina. Voda. Plyn. Můžeme žít. Můžeme jíst. V obýváku. Jídelní stůl. Konferenční stůl. Pracovní stůl. Všechno je jinak. Není to usazené. Ale začínám to chápat. Nejraději mám. Večer. Zhasneme světlo. Hoří jen svíčka. Příjemné teplo. Sedíme v dece. Sjíždíme seriál. Houpe to přece. Ty jsi můj král. Někdy se štveme. Jeden jde pryč. Je to tak správné. Chápu domov. Chápu i vztah. Přesto mám. Někdy strach. Nechci tu chlupy. Ani prach. Škádlíme se zas a zas. Tobě to nevadí. Jsi chlap. Máš svůj pokoj. Je to tvůj hrad. Já mám svůj. Ale není tomu tak. Dívám se z okna. Na stěně fotky. Má rodina. Něco mi chybí. Sedím tam. Sedím. Točím se na židli. Je to ta stejná, V pokoji kdysi. Dívám se. Dívám. Prázdné zdi. Polštář a kytka. Vracím se domů. Ale není to doma.

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová

Kristýna Tarkotová: Můj pokoj – Návrat – Police – LACK – duben (Home)
Vracím se domů. Ale není to doma. Vcházím dovnitř. Cítím to jinak. Doma. Ale není. Doma. Ne doma. Něco mezi. Můžu? Smím? Otevírám dveře. Do svého pokoje. Ale už to není můj pokoj. Postel je jinde. Stůl je pryč. Pár mých knih. Z dětství. Ve vitríně. Stále tam jsou. Ale nic víc. Nic. Nic už není mé. Můžu se vrátit? Ale kam? Už tady nebydlím. Mé místo. Je ta tam. Je to můj domov. Ale není to doma. Vracím se ráda. Máme se rádi. Ale cítím se sama. Cítím se cize. Je to jiné. Přerušený kontakt. Je to doma. Ale není. To stejné tady. Je to doma. Ale není. Není to úplné. Něco chybí. Mám dva domovy. Kde být. Střechu nad hlavou. Jak bych neměla. Nic. Není to úplné. Možná jednou. Splněný sen. Velká zahrada. S posezením. Obklopeni. Rodinou. Přáteli. Budu cítit. Domov. Cítím jej. Když jsme. Všichni. Společně. To ano. Je to intenzivní. Cítím domov. Není to o věcech. Ale o lidech. O lidech. Kteří nás tvoří. Nás spojují. Nás milují. O lidech. Jen o lidech. Mají emoce. A ty jsou důležité. Potom se cítíme dobře. Jen když budeme. Všichni. Spolu. Má rodino! Loučím se. Ale ne navždy. Stojíme tady. Mezi dveřmi. Práh. Spojuje nás. Rozděluje. Loučíme se. Zase brzy. Zase tady. Na viděnou. Brzy na viděnou. Odcházím. Z bytu mých rodičů. Odcházím z bytu tvých rodičů.

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová

Kristýna Tarkotová: Obývací pokoj – Obrat – Křeslo – STRANDMON – říjen (Home)

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová

Kristýna Tarkotová: Ložnice – Přizpůsobení – Stojan na oblečení – MULIG – leden (Home)

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová

Kristýna Tarkotová: Předsíň – Nadšení – Botník – BISSA – září (Home)

Tužka / pero
2020

Malba 2

Publikováno 15. 07. 2020
uživatelem Kristýna Tarkotová