Fakulta umění OU 

Chtěla jsem upozornit na rozdíl potravin, které pochází
z malých sadů či farem, zahrad sousedů nebo truhlíku na parapetu, v kontrastu s velkoobchodníky.
Vždy jsem měla naše jablka, hrušky a švestky mnohem radši než ty z regálů supermarketu.
Byly mnohem štavnatější, chutnější a především jsem byla fascinovaná jejich tvary a srůsty, které
jim nikdy neubíraly na chuti, ale naopak jim přidaly další hodnotu a jedinečnost. Tento trend ekologicky
a lokálně pěstovaných potravin se každým rokem dostává více do podvědomí lidí. Avšak
vím, že ne všichni sáhnou po českém a dražším ovoci a zelenině, a stále jsou takoví, kteří raději
dávají přednost těm ze zahraničí, potřených tenkou vrstvou vosku, aby se hezky leskly, a mají
přesné linie dokonalého tvaru.
Tyto dva pohledy jsem chtěla propojit, dát důraz na jejich odlišnost a popřípadě přimět daného
člověka při pohledu na výsledné tisky zamyslet se nad daným tématem. Proto jsem pro tyto znetvořené
průřezy hruškou, jablkem a švestkou vytvořila matrice technikou linorytu, které jsem poté
kombinací různých barvených odstínů otiskla na ruční papír. Ten je složen ze dvou vrstev a v jeho
středu jsem šablonou z fólie docílila dokonalého tvaru ovoce, jakéhosi ideálu. Při pohledu proti
slunci nebo jinému zdroji světle lze tedy vidět, jak se tyto různé vrstvy prolínají a poukazují na jejich
rozlišnost.