Fakulta umění OU 

Zpracování těžkých lidských existencionálních stavu a příběhů, doprovázené otázkou vlastního bytí, prenatálnosti a osobní svobody či nesvobody, s užitím vodních vjemů a prvků s atmosférickým doplněním.
Vnitřně pocitově zásahová práce s přesahem pro smyslové a prožitkové části. Světlo a tma, silná emoce lidského vnímání a proto i v tomto je zde uplatněna. Prázdnota, vyprázdnění, nefungující momenty ale i chvíle naděje, porozumění a útěk či schovávání se pro rozšifrování vnitřního přesvědčení. Další reflektující se brána, která je tentokrát průnikem do vnitřního ale i podvodního světa, ve kterém dlouhodobě žít nemůžeme ale rozhodně má široké optické pole, je to vlastně průnik do jiného světa ve kterém platí jiná pravidla, kde času není. Lidské tělo díky odporu vody, se chová jinak, též měnící se naše optika, chvilkové zmizení, zvuk. Silný živel do kterého ovšem lze proniknout, prožít, ba i dokonce vzájemné vcítění se. Zároveň zobrazuji symbolický vstup dolů po kamenech, na dno se všemi tíhami ale zároveň pocitu bezpečí a přijetí.
Nádoba je vyprázdněná. Subtilnní fragmenty spolu nefungují, nacházející si vzájemnou symbiózu. Světýlko, jako prevzpomínka, nadějný start kde pocitu bezpečí převažovalo. Prostor, podvodím opklopen, kde záchvaty se ztrácejí a vnitřní síla je opět zřejmá.