Fakulta umění OU 

Pokřivenej pohled na lidský tělo.
Roky promarněný honbou za něčím perfektním se stávají noční můrou, která mě pronásleduje, na kterou nelze zapomenout. Stává se z ní vyloženě strach, strach z toho mít nadváhu, strach z toho, že se nebudu líbit, strach z toho mít intimní poměr s kýmkoliv, protože jsem přece tlustá. "Jsem tlustá" začíná být záminkou pro všechno, pro to, že dnes nejdu na party, pro to, že odmítám člověka, co mě zve na rande, pro to, že si dnes zákusek nedám. But what is the point? Jaká je pointa toho být krásnej a fit online? Visí naše hodnota na tom, jestli zapadáme do konstruktu mladé dívky, která je stejně cestou k sebedestrukci?
Už nikdy nechci spadnout do jámy nekonečné sebekázně a sebekontroly, která nakonec běží out of control. Možná je tohle můj manifest? Možná je to rada pro ostatní holky, co ve svým životě nedělat. Možná to působí jen jako divnej flex, že fat girls are trying to be pretty too. A to je oukej.